|
|
Proměny obsahu týdeníku Reflex pod vedením jednotlivých šéfredaktorů
Kuklík, Vladimír ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměny obsahu týdeníku Reflex pod vedením jednotlivých šéfredaktorů pojednává o změnách, kterými prošel český časopis od svého vzniku v roce 1990 do roku 2013. Během těchto dvaceti tří let se v jeho vedení vystřídalo šest šéfredaktorů a tato práce vznikla kvůli předpokladu, že každý z nich zanechal v obsahu Reflexu svou stopu a ovlivnil jeho obsah. V teoretické části se práce zabývá dosavadní historií týdeníku, střídáním šéfredaktorů, změnami vydavatelů, vzhledu, složení redakce i rubrik, ale i vývoji prodaného nákladu Reflexu a jeho konkurenci. Následující kapitola je zaměřena na teoretický kontext, jenž se vztahuje k analytické části. Jsou v ní definovány pojmy neutralita, negativita a tematická agenda a řeší ze zde dopad komercializace tisku na vizualizaci. Základem další části je kvantitativní obsahová analýza, jež zkoumá obsah Reflexu ve dvanácti určených obdobích; u každého šéfredaktora vždy první a poslední tři měsíce. Výsledky analýzy předkládají informace o tom, kdy byl obsah Reflexu nejméně a nejvíce neutrální, nebo negativní, pod vedením kterého šéfredaktora obsahoval nejméně a nejvíce zpravodajství a textu, jak se měnila tematika hlavních rozhovorů, kteří z dlouhodobých redaktorů psali spíše neutrálně, nebo spíše negativně a jak se měnil počet jejich textů pod...
|
|
|
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států
Mikušková, Radka ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Proměny konceptu neutrality v teorii a praxi vybraných evropských států Abstrakt Práce se zabývá komparací tří evropských neutrálních států - Švédska, Švýcarska a Rakouska, konkrétně vznikem konceptu neutrality daných států a zejména proměnami politik neutrality v průběhu času. Komparované státy byly vybrány proto, jelikož se u nich původ vzniku neutrality liší. V práci je zkoumáno, k jakým proměnám politiky neutrality v průběhu času došlo, a zda se tak stalo pouze na základě nových hrozeb v mezinárodním prostředí, které byly aktuální po konci studené války, kdy se mezinárodní prostředí transformovalo z bipolárního uspořádání v multipolární. V práci bylo potvrzeno, že opravdu konec studené války měl markantní vliv na změny konceptů neutrality, které se díky novým hrozbám ve světě proměnily u všech komparovaných států.
|
|
|
Vztahy Rusko-Západ v kontextu tzv. Ukrajinské krize
Beran, Jiří ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčiny tzv. ukrajinské krize, která započala na přelomu let 2013/2014 demonstracemi v ukrajinských městech proti režimu prezidenta Janukovyče a postupně eskalovala v anexi poloostrova Krym Ruskou federací a ve válku na východní Ukrajině. Tato práce se také snaží najít příčiny obecnější krize ve vztazích mezi Západem a Ruskem, s níž je ukrajinská krize úzce spojena. Dále je pak úkolem práce zjistit, zdali by se tato dvojí krize nedala vyřešit tak, že by Ukrajina vyhlásila neutralitu a nesnažila se o bližší integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO a zdali by přijetí ukrajinské neutrality ve svém důsledku nepomohlo zlepšit i vztahy mezi Západem a Ruskem. Jako vzory pro možné řešení krize vyhlášením neutrality Ukrajinou poslouží dva státy, které se během studené války nacházely v podobné situaci, Rakousko a Finsko.
|
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
|
| |
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
Vladimír Mečiar's attitude towards Slovakia integration in NATO
Renčová, Agáta ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalárska práca rozoberá postoj Vladimíra Mečiara voči integrácii Slovenska do NATO v období jeho tretej vlády (1994 - 1998). Práca sleduje kroky Mečiara, ktoré postupne viedli k medzinárodnej izolácii Slovenskej republiky a k vyradeniu Slovenska zo zoznamu krajín prvého rozširovania NATO. Bakalárska práca sa zameriava na vývoj Mečiarovho postoja voči integrácii do NATO od pro-západného až po neutrálny či dokonca pro-východný. Cieľom práce je na základe analýzy Mečiarových vyjadrení a skutkov určiť, či sa jeho postoj voči NATO postupom času zmenil a či kroky, ktoré v súvislosti s vstupom Slovenska do NATO podnikal, boli v zhode s jeho oficiálnymi vyjadreniami na túto tému.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
| |
|
|
Irská neutralita v kontextu evropské integrace
Knotková, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se věnovala tématu irské neutrality v kontextu evropské integrace a potvrdila hypotézu, že Irsko se do procesů evropské integrace zapojilo ve 21.století pouze takovým způsobem, který neohrožoval jeho politiku neutrality. Hlavní část práce se soustředí na tři konkrétní události, a to schvalování Lisabonské smlouvy, Smlouvy z Nice a Stálé strukturované spolupráce (PESCO). Jsou to tři nejzásadnější momenty evropské integrace 21.století, při kterých výrazně figurovala otázka irské neutrality. Na těchto případech práce dokazovala, že irské zapojení do evropských integračních struktur proběhlo v souladu s irskou politikou neutrality a bez jejího ohrožení. Strach o neutralitu plyne z hlubší spolupráce EU v oblasti SZBP a obav z vytvoření evropské armády, což se ukázalo ve všech sledovaných případech. Smlouvu z Nice Irové na první pokus neschválili a od irské vlády i ostatních členských států si vyžádaly potvrzení o tom, že Smlouva z Nice skutečně neohrožuje a neovlivňuje irskou politiku neutrality. Až poté ji v druhém referendu přijali. Podobný případ nastal i u Lisabonské smlouvy, která byla také schválen až ve druhém referendu poté, co Irsku bylo garantováno zachování neutrality prostřednictvím Irských záruk. Přijetí PESCO neprobíhalo formou referenda, ale zakládající dokumenty také obsahují...
|
host ::
RSS.